Je to už několik let co jsme se neviděli. Covid udělal s cestováním s poznáváním a vůbec s možnosti se setkat své. Nám vzdálenějším zbyly jen vzpomínky a videa z předchozích dobrodružství. Když jsem si je kolikrát pouštěl, tak mě vždy přepadla obrovská touha sednout na kolo a jet. Červen 2022 je to tady zase – konečně po tak dlouhé době, kdy nejsou žádná opatření vyrážíme na společnou výpravu. Stojím opět před barákem u Silva, Viktor a další kluci opět nakládají kola, někdo ukládá věci do auta a opět se u toho posilňujeme pálenkou. Jako by to bylo včera akorát jsme o několik let starší Všichni jsme ve skvělé náladě a někteří z nás si myslí, že jsou i ve skvělé fyzické formě.😁 Rumunsko nás po tak dlouhé době prověří.
Noční přejezd do Rumunska několik zastávek na kafe, pivo, WC, cigáro – aby nám to uteklo, tak jsme si dali i nějakého panáka. Na hranici s Rumunskem Vše proběhlo hladce postrádáme místního veksláka, který nám vždy mění peníze. Možná se s ním za tu dobu něco stalo, využíváme tedy služeb směnárny a jedeme dál. Po cestě na Banát jsme si udělali ještě malou přestávku na snídani a navštívili místní kapličku..
Dunaj
Dorazili jsme k Dunaji je to nádherné místo s krásnou okolní krajinou. Tady už je pomalu vidět jak se čas s postupem ujetých kilometru pomalu zastavuje. Odtud to už je jen kousek do Šumic, místa,kde máme první ubytování.
U tety Amálky
Tato skvělá babička, která nás ubytovala ve svém domě a hezký se o nás postarala má ve svém věku elánu na rozdávání. Život a místní podmínky ji naučili,že se musí o sebe postarat sama a tak o nějakou pomoc moc nestojí. Vrátili jsme se v čase o hodně let zpět, bez nějakých vymoženosti, ale právě proto se na Banát jezdí. Ubytování klasické nějak jsme se skládali do dvou pokojů, někdo spí na posteli a ten kdo postel nemá ustlal si na zemi. Žádný přehnaný komfort,ale tak to tady chodí a nám to nevadí. Večery jsou p povídání a nějakém tom pivu případně něco ostřejšího. Toaleta – zážitek klasika, která tu se tady vidí všude, tato byla přece jen trochu jiná než ty na kterých jsem v minulosti relaxoval. Byla hrozně malá na výšku, podlaha byla na šikmo a tak jsem měl velký problém najít tu správnou techniku dokončit svůj rituál 😁
Místní lidový vypravěč, který si velice rád přisedl, když viděl, že přijela do dědiny návštěva. Obdarovali jsme ho slovenskou kšiltovkou a pohostili kořalkou..Pak se velice rád rozpovídal, až jsem místy netušili o čem..
Rumunsko mě vždy dokáže něčím překvapit. Mám pocit, že ať jsem na stejných místech, tak vždy je to jiné nejsou tady veliké hory, ale vždy tady dostanu pořádně do těla. Možná je to tím, že Viktor je v Rumunsku více kreativní a zase se to projevilo 😁, třeba když jsme odbočili na neznámou trasu chvíli jsme ještě jeli, pak jsme tlačili kola do kopců, ale ještě po nějaké stezce až nakonec vše skončilo a my se museli doslova prodírat s koly přes houští do kopců. Cyklo výšlap byl hodně náročný, ale zvládli jsme to. Netuším kolik to bylo kilometrů snad 10, ale bylo to kardio na 200%
Když jsme konečně dorazili do dědiny všem se ulevilo a já zažil ten skvělý naplňující pocit, že jsem to dál odměnou nám bylo, když jsme sjížděli 25 km až k Dunaji. Ještě, že jsme se po cestě trhali do dvojic což je dobře, když se stal nějaký problém,tak jsme si mohli pomoct.
Těch výletů jsme absolvovali více. Jeden z nich byl výlet na Biger a pak k Dunaji Přesun Einbental. Zatímco se některé dědiny pomalu vylidňují tato vzkvétá. Lidé pomalu přichází na to, že je to krásné místo k odpočinku a kupují nemovitosti k rekreaci. Jedna z místních hospod je rekonstruována v moderním stylu, ale mě moc do toho prostředí nesedí. Jídlo bylo skvělé, ale na večerní posezení s kamarády jsme se přesouvali do místní klasiky – obchod s nalejvárnou nebo hospodou. Právě to bylo jen pivo a pak jsme objevili Rumunský Bourbon, který okouzlil všem.
Kdybych měl udělat nějaký závěr:
RUMUNSKO bylo tentokrát trochu jiné, ale výlet byl skvělý od samého počátku až do konce. Myslím, že by se nenašel nikdo, kdo by řekl, že čekal něco jiného. Vše bylo na pohodu,byli jsme se podívat a vykoupat v lázních. Jako vždy jsme měli zase něco extra, kdy jsme se koupali pod mostem, udělali jsme krásné projížďky podél Dunaje a všem okouzlil v Hospodě Bourbon, který tekl večer ve velkém.
Musím přiznat, že ty večerní akce byly jedinečné svou týmovou atmosférou ,ten Burbon nás všechny hodně sblížil. Děkuji Viktorovi a všem, že jsem vás mohl poznat a budu se moc těšit zase příště.
An.
