moja osobná stránka
Moc jsem se těšil na tuto výpravu po roce opět se svým synem Dominikem, jedeme napřed do Bosny se zastávkou v Sarajevu. V Bosně také začne naše putování na kole přes Dinárské hory jedna ze zastávek je místo, kde jsme loni končili naše putování (KAŇON TARA – který je 78 km dlouhý a někde i 1 300 m hluboký)
V Čiernej hore som pobicyklovala 4 roky dozadu a bola som veľmi zvedavá, čo nového sa v krajine a konkrétne v pohorí Prokletije zmenilo. V sobotu večer sme sa stretli u Viktora v Petržalke, v zostave 4 dievčatá, 5 chlapcov a vyrazili sme v ústrety zážitkom. Viktor je skvelý, dravý šofér a my sme boli umiernená, spiaca skupinka.
Pokračovať v čítaní “Cyklovýlet – Čierna Hora, Albánsko 2019”
Tento článok by vraj nemal nikoho uraziť, ale vzhľadom na cenzúru národnostných, etnických, náboženských, politických a ebikových skupín by ste sa dozvedeli o sobotnom odchode a nedeľnom príchode. Srandujem. Iba že by nie. Vynechám židov, čechov, Ficov aj ebajkistov – tak ako si Peťo želal.
„Ak budem zrelý už len na Ebike, pôjdem rovno do švajcu na eutanáziu.“ – Peťo 2016
„Chodiaci cestu zvládne.“ Norbekov
Tento Peťov citát je pre všetkých, ktorý hľadajú tú ľahšiu cestu. Peťo je filozof veľkých rozmerov a jeho citát vystihuje tento výlet dokonale. Bez výhovoriek hore kopcom, po troch pivách dolu kopcom. Jednoduchá matematika.
Hovorí sa že najťažšie je začať a potom to už ide samo. Milujem bicyklovanie a preto som sa jeden deň rozhodla posunúť každodenné vozenie sa po okolitých kopcoch Banskej Bystrice za hranice Slovenska. Výber padol na Čiernu horu a pridala sa k nej aj Albánsko.
Naše expedice se vyvíjela od prvních chvilek slibně. Během 24 hodin jsme zaznamenali málem 2 ztráty z 8 První byla dezorientace na večerním sídlišti v Bratislavě, když se Jarča vracela z nákupu v Bille Druhá, méně veselá, když se Peťa při sjezdu prudkého dlouhého kopce řítil 50km rychlostí, ohlídl se a sjel na krajnici a do „zeleně“. Naštěstí ho zachránila přilba, ve které zůstala díra a odnesl to „jen“ zlomený nos, odřeniny a nateklá levá dlaň A určitě dlouho nezapomene na nemocnici v Černé Hoře. Bohužel kvůli nateklé dlani nebyl schopný se udržet na kole a musel se vrátit hned první den domů. Bylo to těžké rozhodování a bylo nám to moc líto, že Peťa nemůže jet s námi dál a hlavně on byl hodně zklamaný, protože se na kolo moc těšil. Ale naštěstí dopadl ještě dobře, na to, jak škaredě havárka vypadala a poblíž byl taky Viktor, který se pro něho vrátil od kamaráda z Bosny a vzal ho do Bratislavy.
Jar – na vodu ísť treba. Ako je v poslednej dobe zvykom, vyrážame na Balkán. Ciša vybrala parádny termín – veľkú noc. 10 dní zábavy za 4 dni dovolenky. Mojmír bol však proti jej účasti na výlete. Mohol to však povedať rovno, a nie sa vrhnúť dole žľabom a zlámať si nohu… Zostavička partičky sa ešte troška pomenila, definitíva vyzerá takto:
Posledný tohtoročný trip do Čiernej Hory začal netradične v nedeľu o 00.00 hod. Už takýto štartovací čas predurčoval, že pôjde o nevídaný zážitok. Nasadli sme do deväťmiestneho tátoša a vyrazili na hore spomínaný smer pohorie Durmitor v MONTE NEGRO v zložení „praotec“ Viktor a „detičky“ Julča, Dada, Zuzana, Peťo, Pali, Maťo, Dano a ja.